Macramé lapač snů: Historie a význam

Macramé lapače snů najdete v mnoha domácnostech jako dekoraci. Ale kromě dekorace mají také svůj význam. V moderním pojetí slouží nejen k ochraně, ale také přitahují štěstí, harmonii, zdraví a pozitivní energii pro rodinu, která v domě žije.

Základem lapače snů je kruh, ve které je upletena síť (pavučina) a několik peříček, která visí dolů. Podle legendy síť zachytává dobré sny, přání a pozitivní touhy, které se klouzají po peří k nám, zatímco noční můry a špatné sny zůstávají v síti a mizí s prvními paprsky slunce.

Jestli Vás zajímá macramé, mnoho tipů najdetete ZDE a nebo i NÁVODY krok za krokem.

Jaký je původ lapače snů? (Nejen macramé lapač snů)

Mnozí věří, že lapač snů k nám přišel ze zaniklé civilizace severoamerických domorodců. Toto tvrzení však není zcela pravdivé. Lapač snů neboli past na duchy snů se k nám dostal prostřednictvím magických praktik nejen od domorodého obyvatelstva Nového světa, ale také od domorodců ze Sibiře a Dálného východu.

Existuje mnoho legend a mýtů, které odtahují oponu za historií prvního lapače snů. Pojďme si je podrobně probrat:

Legenda o lapači snů Lakotů

První legenda je nejznámější a patří ke kmeni Lakotů.

Souvisí to s tím, že při jedné příležitosti zlí duchové napadli kmen a zplodili zlo v duších lidí. Později měl nejstarší z kmene vizi: Vysoko v horách se před ním v přestrojení za pavouka objevil Iktomi, velký šaman a učitel moudrosti.

Iktomi vzal starcovu vrbovou obruč, která byla ozdobena koňskými žíněmi, ptačími pery s korálky a drobnostmi, a nechal uprostřed díru a upletl síť. Vrbový kruh nebo obruč symbolizuje život od dětství až po stáří. Iktomi pokračoval ve spřádání sítě a říkal mu, že v každém okamžiku našeho života se budeme setkávat se silami a energiemi, které nám mohou ublížit nebo naopak pomoci.

„Pokud nasloucháte dobrým silám, otevřete jim své srdce, rádi vám pomohou jít správným směrem. Ale pokud se ukáže, že vaše volba není správná, můžete se dostat do pasti a trpět,“ poradil starému muži.

Nakonec Iktomi tvrdil, že dokonalý kruh pavučin s dírou ve středu pomůže celému kmeni Lakotů. Tímto způsobem by dobré myšlenky procházely středem směrem k osobě a špatné myšlenky by se zapletly do sítě a zmizely s úsvitem.

Ráno se starší sešel s kmenem a hovořil o své vizi. Potom si v každém domě lidé podle rady Iktomiho a starého muže položili na postel lapač snů.

Odkud jsou lapače snů podle kmene Odžibwa?

Legenda o Odžibwském lapači snů vypráví, že kdysi dávno žili Odžibvejové na Želvím ostrově (tak nazývali někteří domorodci Ameriku).

V té době se pavoučí žena neboli bohyně Asibikaashi starala o své děti – lidi na Zemi. Naklonil se nad jesličky novorozenců a vytvořil neviditelnou síť, která dokázala zachytit každou noční můru a udržet ji pryč. Nic zlého by se člověku nemohlo stát, kdyby byl poblíž Asibikaashi.

Všichni zlí duchové zůstali uvězněni ve své síti až do svítání, kdy je ranní sluneční paprsky zaženou pryč.

Když se ale Odžibvejové přestěhovali do čtyř koutů Severní Ameriky, pro bohyni bylo obtížné cestovat do každé postýlky, a tak se rozhodla naučit ženy tkát kouzelné pavučiny, starat se o malé děti s vrbovými větvemi nebo rostlinná vlákna.

Kulatý tvar lapače snů symbolizoval každodenní cestu Slunce a Měsíce po obloze a jejich posloupnost. Osm spojovacích bodů kruhu a sítě představovalo osm nohou pavouka, pírko přivázané ke spodnímu okraji lapače snů symbolizovalo element vzduchu, ten hlavní v kultuře kmene. Středem procházela síť uvězněná noční můry a dobré sny.

Mimochodem, vrbová větev byla použita z nějakého důvodu. Lapače snů neměly být věčné. Když vrbové větve uschly a lapač snů se pod napětím nití zlomil, věřilo se, že jedna etapa lidského života jeho majitele skončila.

Legenda o ochraně pavouků

Tato legenda o lapači snů je velmi podobná té předchozí, jen zde není paní Asibikaashi, ale obyčejný pavouk, kterého žena zachránila před svým vnukem.

Legenda praví, že pavouk pokojně spřádal svou síť v rohu jedné strany postele Nokomis (z indiánského jazyka – babička). Jednoho dne se Nokomis dívala na pavouka a najednou přišel její vnuk, který když ho uviděl zakřičel a běžel ho zabít.

– „Ne. Nedotýkej se ho!“ řekla mu stará žena tichým hlasem.

– „Nokomis, proč chráníš pavouka?“ zeptal se malý chlapec.

Stará žena se usmála, ale neodpověděla. Chlapec odešel a pavouk sestoupil k Nokomis a poděkoval jí za záchranu života.

Řekl jí: „Mnoho dní si mě sledovala, jak splétám svou síť. Vím, že si obdivovala mou práci a za záchranu mého života ti dám dárek“ a dal ženě amulet – lapač snů, aby ji chránil před zlými sny a špatnými myšlenkami, které by jí domů mohli přinést cizí lidé.

Od té doby se věřilo, že pavouci by neměli být zabíjeni v domě.

Příběh původu lapače snů o ztraceném slunci

Podle této legendy o lapači snů se obyvatelé Severní Ameriky den za dnem rozrůstali a zvyšoval se počet lidí, kterých se jejich myšlenky a touhy propadaly do temnoty. Slunce, sledující proměnu lidstva, bylo každým dnem více a více rozčarované.

A tak přišel den, kdy slunce prostě nevyšlo na oblohu a nechtělo se ani podívat z obzoru, aby nevidělo všechny špatné skutky lidí. Pak šaman jednoho z kmenů vyšplhal na horu a obrátil se k nejsilnější pavoučí bohyni. Prosil ji, aby pomohla kmenům, odstranila jejich zlé myšlenky a vrátila slunce na oblohu.

Pavoučí žena byla moudrá bohyně, a tak souhlasila. Tváří v tvář obzoru, kde vychází slunce, upletla speciální síť, aby zachytila kousek slunečního světla těsně před úsvitem. Bohyně také nařídila všem domorodým kmenům, aby vyrobily lapače snů s vrbovými proutky a pavučinami uprostřed, aby každé ráno zachytily více a více slunečního světla, aby jednoho dne zachytily tolik, že by mohly natáhnout slunce k nebi.

Po nějaké době se slunce vrátilo, ale kmeny se lapačů snů nezbavily a nechaly je, aby lidem odebíraly špatné myšlenky a připomínaly jim, co by se stalo, kdyby znovu páchali zlo.

Lapače snů podle šamanského obřadu

Domorodí obyvatelé Sibiře měli vysoce rozvinutý šamanismus a spojení s druhým světem. Lapač snů měl posvátný význam a byl aktivně používán v šamanské praxi.

Dále podle těchto národů lapače snů nerozdělovali sny na dobré nebo špatné, ale spíše lapili všechny duchy a drželi je až do noci, kdy šaman usnul. Pak byli duchové propuštěni a upadli do svých snů. Díky tomu se sny staly dynamickými a živými a velmi často i docela krutými.

Úkolem šamana bylo porazit zlé duchy, takže nepřipravená osoba nemohla takový rituál provést. Stejně tak lapače snů umožnily nahlédnout do budoucnosti a získat rady v různých situacích, které pomohly učinit důležitá rozhodnutí pro celý kmen.

Na blogu budeme tvořit především macramé lapače snů, ale jestli chcete již hotový lapač snů, můžete se podívat na nabídku ZDE.